Kuro-0.kapitola
Kuro-0.kapitola
,,Tak tady jsi!“
Řekla Iyori,která byla trochu naštvaná.Já jsem se na ni hned otočila.
,,Kde jsi proboha byla? Najednou jsi se vypařila a nedala jsem o tom ostatním vědět co kdyby ses stratila a nebo tě někdo unesl víš jaký jsem měla o tebe strach?!“
Já jsem si hned stoupla a objala ji.Mezitím co jsem jí objímala jsem spustila.
„Omlouvám se,vím to ty jsi jako má spíš náš všech máma co bych si bez tebe počala.“
Nakonec jsem se na ni usmála.
,,Vidíš jsem v pořádku však víš jaká jsem.“
Iyori se zasmála.Já jsem se zarazila,byla jsem zmatená.
,,Co je tu k smíchu?“
Iyori se usmála a odpověděla.
,,Nic právě,že se asi nikdy nezměníš to mám na tobě ráda.“
Já jsem usmála a podívala jsem se na noční oblohu,která byla posetá hvězdami.
,,Chtěla jsem se podívat na tuto krásnou oblohu,sleduji ji z dvou důvodů.První,protože ji miluji a za druhé kdyby náhodou padala hvězda tak bych si něco přála.“
Iyori se také podívala na oblohu a pronesla.
,,No je pravda,že dlouho dobu jsme si tak nesedli a nesledovali ji,protože nemáme čas když pořád něco testujeme a připravujeme se.“
Otočila jsem se na Iyori.
,,Iyori ať se stane cokoliv vždy budeš má nejlepší přítelkyně nikdy tě nezradím,a nikdy tě nechci ztratit!“
Iyori vyhrkly slzy a usmála.
,,Já tebe taky Kuro!“
Jmenuji se Kuro je to má přezdívka,protože své pravé jméno neznám.Získala jsem ji díky mému vzhledu.Odívám se do černé barvy a mám dlouhé černé vlasy a tmavé oči.Rodiče nemám žiji s mými přáteli jsme jako rodina.
Jednoho dne jsem se probudila na ulici.Nic jsem si nepamatovala své jméno prostě nic.Nebyla jsem sama byli tu ještě další děti,které byli na tom stejně jako já jenže jim se postupně vrátili vzpomínky,ale mě ještě ne.Nyní jsou má rodina a my právě pracujeme jako testovací tým.Vyrábíme nové zbraně vylepšujeme atd.Jednou zjístím kdo doopravdy jsem vzpomenu na svůj minulý život.
Tak toto byla 0.kapitola KURO jestli se vám líbila a chtěli byste pokračování tak bych byla ráda kdybyste napsali komentář.Doufám,že se vám kapitola líbila :3 ;-)
